Smršť odkazů za zbytek roku 2014 + 1/2015 + vše možné

Vím, že to tady na dlouhé měsíce umřelo. Důvodů bylo více. Obecná nechuť, spousta práce, nic se nedělo… A když se něco konečně dělo, tak se stalo něco ještě většího.

Narodil se mi totiž syn. (Sláva, právě usnul, mám klid na psaní!) Na konci listopadu, což bylo o měsíc dříve, než měl, ale snad stačí říct, že se jednalo o opravdovou pohotovost a ven prostě musel. Tu noc jsem si zažil skutečný horor.

Ale teď? Velmi spokojený otec nádherného a hlavně zdravého syna.

vincek a sikar03

Tak, to by bylo o tomhle všechno. Co se jinak dělo dál?

Našel jsem následující recenze:

Jednu ještě na Kočas 2013.

Také se zpožděním ještě Mloka 2013.

Jednu na Mloka 2014 ze Slovenska

A ještě jednu tuzemskou.

Z recenzí se to vyčíst nedá, ale povídky v CKČ skončily na druhém a třetím místě. Také v Kočasu 2014 vyšla jedna povídka z předchozího ročníku.

Dále jsem skončil čtvrtý ve Stříbřitělesklém halmochronu a hlavně mám historicky první umístění v Žoldnéřích fantazie. Jinými slovy čekejte na příští sborník, bude tam povídka jménem Osberht.

Co ještě letos vyjde? V tuto chvíli již stoprocentně potvrzená je povídka Každý máme svoje mouchy, která bude v únorové (TEĎ!) XB-1. A pak se také pracuje na jednom sborníku, o kterém budu informovat později.

Kdo by chtěl trochu čtení, tak kromě Mloka 2011 a audio verze u Českého rozhlasu jsem poskytl mikropovídku Adresát nezastižen také stránkám Nevšední svět. Tyto stránky mají zájem i o další povídky, takže pokud máte něco, co by se jim podle vás hodilo, neváhejte a napište jim.

A co dál? Dnes sice ještě probíhá PragoFFest, ale už se dal najít na jednom blogu článek o pátečním programu, na němž jsme měli s Cirrat přednášky. Mimochodem, jako Triumvirát teď pořádáme jednu soutěž za druhou. Mrkněte na to.

Co se soutěží ještě týká, tak se nebojte, soutěž O dračí řád neumřela. V brzké době očekávejte sice pozdní, ale přeci jen vyhlášení dalšího ročníku. Důvodem byly organizační změny.

A mimochodem taky brousím román. Mimochodem. Je blbé být otázán, zda mám něco delšího, ale nic nemít. Takže v průběhu letoška to bude a pak uvidíme, zda se nakladateli bude líbit, když už se mě ptal.

To je zatím vše. Snad teď budu mít zase čas a náladu sem těch pár vět napsat každý měsíc.

Smršť odkazů – 3/2014

Lov na odkazy byl úspěšný. Konečně jsem měl čas a klid podívat se po nějakých sám. Je mi jasné, že některé vznikly dříve, než v březnu, ale já si jich prostě všiml až teď.

Dozvuky Fénixconu/Parconu 2013

Na webu Fantasya se objevila recenze na Mloka 2013. Je vcelku vtipné, když vám recenzent přiznává bronzovou příčku, ačkoliv v reálu byla zlatá. Ovšem vyjádřil se pochvalně.

Časopis XB-1 na svých stránkách uveřejnil recenzi na Kočas 2013. Potěšila, zvláště pak, že se jednalo o dost podobný názor jako na Fantasy planet (viz minulý článek).

Dozvuky Pragoffestu 2014

Sice pozdě, ale přece jsem našel ještě jednu zmínku o přednášce „10 věcí, na něž autoři kašlou“. Avatar autora oněch stránek mi nápadně připomíná jednoho návštěvníka přednášky, s nímž jsem si sice málo, ale přeci jen popovídal, a kterému mohu sdělit, že mi nemusí vykat.

Pro tento měsíc je to vše, přátelé.

Ukázka+ilustrace: Bez dotyku

Tak mi na mail dorazila opět jednou odpověď na moji výzvu ilustrátorům. Čeho jsem se dočkal tentokrát? Slovo dalo slovo a ilustrátorka Ilya, jejíž DeviantArt vřele doporučuji navštívit, se rozhodla ilustrovat povídku Bez dotyku, která vyšla v Kočasu 2013, stejně jako povídka Spolubydlící. Tohle byla doopravdy výzva, protože když se na tu galerii podíváte, většina ilustrací je už od pohledu k fantasy. Jak se ovšem Ilya poprala se sci-fi plnou pocitů zmaru a melancholie? Více než dobře. Klikněte pro zvětšení.

bezdotyku

Pak si ho všiml. Stál kousek od něj a ze zad mu vystupovaly solární panely, jež nastavoval slunečním paprskům. Černá andělská křídla se vypínala nad ocelově šedým štíhlým tělem, jež bylo asi nejlidštější, jaké kdy viděl. Dvě oči, jež měly napodobovat skutečné, mezi nimi krátký náznak špičatého nosu, a ústa, která byla určena k přímé imitaci řeči.
Ne, to nebyl on. Tohle musela být jedině ona.
Přistoupil k ní blíž. Upřela chladné oči na jeho jako vejce hladkou tvář.
Pojď se mnou, oslovil ji skrze éter, mám pro tebe práci.
Neodpověděla, pouze složila svá solární křídla a ladným krokem vykročila za ním.
Vedl ji pryč za město do míst, kde ze země vyčuhovaly zuhelnatělé pahýly organické hmoty a místy se povalovaly směšně křehké vnitřní skelety kdysi živých tvorů.
Sedni si, řekl jí a ukázal na povalený kus mrtvého rostlinného organismu tvaru nepravidelného válce. Poslechla ho.
Posadil se vedle ní a společně hleděli na slunce, jež pomalu mizelo za okraji kráterů.
Jakou pro mě máš práci?
Dlouhodobou.
Jakého je charakteru?
Výzkum.
Čeho?
Zatížení myšlenkových pochodů následky shromáždění v roli sběrače a vysílače.
Rozumím. Pomohu.
Slunce již zapadlo, ale oni i přesto stále hleděli jeho směrem. Otočil k ní hlavu a zaznamenával čidly její rysy. V tom okamžiku v dálce explodovala bomba a rudé světlo jí ozářilo tvář.
Je krásná. Cítil to.

Smršť odkazů – 1,2/2014

Nestíhám, nestačím, ale na nějaké odkazy jsem byl upozorněn (sám jsem je teď nehledal), takže koho by zajímaly, má je níže.

Zaprvé – dozvuky Fénixconu/Parconu 2013

Časopis XB-1 na svých stránkách uveřejnil recenzi na Mloka 2013. Malá zmínka, ale potěšila.

Na Fantasy Planet se objevila recenze na Kočas 2013, kde je zmínka poněkud větší. Potěšila sakra moc.

Zadruhé – dozvuky Pragoffestu 2014

Jedna malá zmínka o mé přednášce (nazvané 10 věcí, na něž autoři kašlou a ani si nedávají ruku před ústa) se objevila na Dětech noci.

To nejlepší nakonec. Přednášce byl věnován obsáhlý článek na Fanzine.

Konec hlášení.